Špendlík

4. února 2018 v 0:13 | may
Píšu ty nejkrutější věci namísto skládání prádla. Píšu ty nejkrutější věci a nemůžu přestat. Nedotýkám se tě, ale občas se tě dotknu. Píchám špendlíkem do hluboké, rozšklebené rány, a křičím na ni, ať se zacelí.

Hemingway, ten frajírek v záhlaví stránky, byl docela kretén.

Nezapomínej, že ve slovech zůstane vždycky jen polovina pravdy. Mám strach tě nechat odejít, ale sama jsem ušla desítky kilometrů. Existují různé obranné mechanismy, já sáhla po tom nejprimitivnějším. Vytěsnění. Jsem z toho všeho unavená. Nechávám čas, ať nás rozdělí.

Nestůj nade mnou jako nezvaný anděl strážný. Uteč.

I ty největší kretény může občas něco bolet.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 4. února 2018 v 13:59 | Reagovat

Rozšklebená rána. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.