Listopad 2016

Chyba I. typu

13. listopadu 2016 v 14:24 | may fowl |  Sto slov
Že je něco špatně, zjistím, až když se slyším brečet.

Nepíšu o těch hezkých věcech. Píšu o zvadlé růži na svém stole, o iluzi jistoty, o pohybech tvé ruky. Neoplácím velká slova, protože jsem jimi přesycená, nedůvěřuji zvuku, který by se ozval, kdyby prošla přes mé rty. Říkám malé, prosté věci.

Ztrácím část sebe, tu nepraktickou, nefyzickou.

Pravda je, že jsme od sebe pořád stejně daleko, a nesejde na tom, kolik zemí Evropy leží mezi námi.

Věříš, že to jen chce čas, a já se držím tvé víry, dokud trvá. Dokud jsem ji nezabila stejně jako ostatní věci v tobě.

Hrana

1. listopadu 2016 v 0:48 | may fowl |  Sto slov
"Jedeš na Českou?"

"Jo."

Stojí vedle kuchyňské linky a sleduje, jak beru přes rameno tašku s trávou.

"Odvezu tě."

Než stihnu cokoli namítnout, zmizí ve svém pokoji a hledá helmu.

Za okny je tma, já mám boty na podpatku a tenhle kluk má řidičák něco přes rok. Kdyby mě viděli naši.

Vede mě blátem na malý dvorek za domem. Zapíná mi helmu pod krkem. Mám skřípnuté levé ucho a brýle jsem musela schovat k němu do batůžku, takže moc nevidím. Vysvětlí mi, jak se posadit a kam umístit končetiny.

"Jestli mě zabiješ, tak tě někdo zabije," podotknu.

A najednou jedeme.