Zátylek

6. září 2016 v 1:23 | may fowl |  O něco víc
My, nejnepraktičtější z žen, jsme si našly ryze praktické muže. Zatímco v pokoji ležíme po tmě na postelích a rozkládáme své duše na atomy, ze kterých pak pracně skládáme molekuly slov, naši muži spí neklidným spánkem lidí, kteří příliš dlouho upírali pohledy do blikajících útrob kódu. Je to láska, nebo paranoia? Někdy v tom přestávám mít jasno.

Září je divné. Do kotníků a do tváří se mi znovu zakousl chlad, až se mi zachtělo o rok zpátky. Zachtělo se mi zase jednou posedět vedle kuřáků a poslouchat. Mici by si prohrábla zrzavé mikádo a sevřela cigaretu mezi rty. Nislav by říkal nepřístojnosti tlumeným hlasem, který jako by vycházel odněkud z jeho žaludku. Nebyli bychom přátelé, jen bychom tak nasakovali kouřem.

Zachtělo se mi zase postávat u stánku s kávou a choulit se do větrovky.

Namísto toho přežívám na sušenkách, firemním kafi a písničkách z Pomády. Málem jsem přišla o to nejjemnější objetí na světě. Ošívala jsem se, nebyla si jistá o něco silněji, než jindy, psala nouzové scénáře. Jenže jsou věci mezi mužem a ženou, které nevyřeší pragmatická diskuse, zato je velmi dobře vyřeší pusa na zátylek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 6. září 2016 v 17:01 | Reagovat

Určitě je to v tvém podání láska, jenže nějak šílená. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.