Inventura

16. března 2016 v 23:51 | may fowl |  O něco víc
Zdává se mi teď o ženě jménem Amygdala a o tom, že mi můj milý nabídl, že se za mnou přestěhuje do Holandska. Žiju za zataženými závěsy a z domu vycházím po setmění. Žiju s paranoiou v slzném váčku, a když jezdím po městě na kole, vítr mi ji vyhání z očí.

Můj stůl je pokrytý motivačními citáty, léky, které nezabírají, fotkami, které jsem dosud nenalepila na oprýskané stěny, a vytisknutými studiemi o pocitu sebekontroly, který nemám. Píšu seznamy svých smutků, dělám inventuru vnitřností. S každým dalším řádkem si přestávám být jistá, kdy ze mě mluví upřímnost, a kdy se jen snažím být zajímavá. Zkouším přesvědčit samu sebe, že jsem dostatečná i bez těch sraček ve své hlavě. Nebo pro změnu, že nejlepší je umět žít s hlavou jako nočník. Žiju tedy s hlavou jako nočník a raduju se, že v parku kvetou fialové a žluté krokusy.

Můžu žít právě takový život, jaký jsem chtěla. Můžu trávit dny v pyžamu a psaním. Můžu v pátek večer sedět v univerzitní knihovně, dělat si perfekcionistické výpisky a dodržovat pitný režim. Můžu požírat sushi, burgry a sušenky s brusinkami a bílou čokoládou. Můžu se v neděli odpoledne procházet muslimskou čtvrtí a podél kanálů, nakukovat do oken hausbótů a do výloh obchodů s deskami. Můžu si v anatomickém muzeu potěžkat skutečné, mrtvé lidské srdce a vdechovat formaldehyd. Můžu si nastokrát přelakovat nehty na jiný odstín červené. Můžu brečet, když se nikdo nedívá.

Ale jednu věc nesmím: zapomenout, jak daleko jsem musela dojít, jen abych došla sem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 17. března 2016 v 0:04 | Reagovat

Předem varuji, aby ses moc neohrazovala, když tvůj život nazvu dokonalým či ukázkovým (neboť tak se nám jeví!) a připojím se se srdečnými blahopřáními, které ti mohou ve chvilkách, kdy prolíváš hořké slzy, trochu ulevit a snad i vykouzlit na tvých svůdných a vášnivých rtech, pukajících při pláči co zralý, krvavý lusk, záchvěv úsměvu.

Zároveň doporučím všem, kteří tě čtou, aby rovněž, podle tvého příkladu, zaplňovaly amygdaly nákladem pozoruhodných střípků oné životní moudrosti, která je dneska nedostatkovým zbožím a za kterou se platí bohužel jen stykem s lidmi nečistých úmyslů. :)

2 Fredy Fredy | Web | 17. března 2016 v 10:15 | Reagovat

sushi je dobrota, vážně ti to přeji, krásný den :-)

3 Simix Simix | Web | 17. března 2016 v 20:12 | Reagovat

Je to hezky napsané.
Nemám k tomu slov a přesto se k tomu chci nějak vyjádřit.
Líbí se mi docela tato věta:
Žiju tedy s hlavou jako nočník a raduju se, že v parku kvetou fialové a žluté krokusy.
Měj se hezky a hodně štěstí :)

4 Eleanor Eleanor | Web | 19. března 2016 v 10:44 | Reagovat

To je krásné! Holandsko je sen! Ale zrovna jsem nad tím včera přemýšlela, jestli by se tam dalo žít dlouhodobě a vychovávat děti, protože za prvé neumím jezdit na kole a za druhé ten jejich dutch mi nezní ani trochu hezky...
Ale stejně. Na měsíc nebo na půl roku bych tam chtěla.

5 may may | 19. března 2016 v 11:14 | Reagovat

[4]: Věř mi, kolo by sis musela ochočit, bez něj to tu nejde :) Ale zas tu proto jsou ideální podmínky. Holanďánci jezdí od dvou, za řidítky se vozí i miminka a psi, domorodci nedrží řidítka a smskují za jízdy... A člověk si zvykne a děsně si to užije.
Jestli se dá zvyknout na holandštinu, to netuším, zatím mi zní stále stejně příšerně :D

6 Eleanor Eleanor | 19. března 2016 v 17:55 | Reagovat

[5]: Tak jo, to jsem docela uklidněná. :D

7 misschien misschien | 3. dubna 2016 v 11:36 | Reagovat

Jelikož neumím komentovat texty, které se mi stylisticky líbí a zároveň mě obsahově děsí (kromě toho, že do jejich obsahu stejně nemám co kecat), dovolím si jen lobovat za krásu nizozemského jazyka. Nejenže je snadné se jej naučit, ale také umožňuje výslovnostní výzvy v podobě severního g a kombinace hlásek ui. Dokonce i u výzvy funguje povzbuzení, protože když severní g ovládnete jen napůl, tak to stačí na to, aby vás považovali za Vláma, což není vůbec špatné.
Kdo stojí o jazyk, který si nikdo nepamatuje, jak zní. Lepší je chrochtat si blahem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.