Schůzka

14. června 2015 v 21:53 | may fowl |  O něco víc
Stála jsem na nejspodnějším okraji Václavského náměstí. Davy turistů dozajista překračovaly zákon o shromažďování, jak se kolem mě tísnily na kočičích hlavách. Čekala jsem v zákrytu New Yorkeru a věděla jen, že tak docela nevím, na koho vlastně.

Do čeho jsem to zase vlezla.

Odněkud se zjevil mladík, vysoký a hubený, docela pohledný, už z dálky se na mě usmíval. Musela jsem se usmát nazpět. Sympaťák. Tohle možná nebude tak marný večer.

Potřásli jsme si rukama a on začal trousit vtipy, které byly celkem vtipné. Šli jsme pěšmo k nábřeží, otočili se na Žofíně a sešli na Náplavku, kde se podle všeho shromáždila celá Praha. Dařilo se mi svými zjišťovacími otázkami zabíjet pouze část small talku, takže nedocházelo na trapné ticho. Dali jsme si pivo do kelímků a usadili se na samém břehu. V dálce pluly labutě a nebe nad Hradem bylo čarovně pěkné, jak to nebe nad Hradem umí. Na zakotvené lodi opodál vyhrávala punková kapela a já si říkala, že vlastně jsem v Praze ráda, jakkoli bych nejradši utíkala zpátky do Brna.

"Hele," řekl, "co když ty lidi támhle na té lodi nejsou skuteční? Co když je to loď duchů?"

"No, co když je ta loď jenom imaginární?" zasmála jsem se.

"A co když jsi imaginární taky ty?"

"Sám jsi imaginární. Já jsem docela skutečná."

"Opravdu? Tak se přesvědčíme."

Ale tak proč ne, řekla jsem si, a najednou jsem se veřejně líbala s nějakým týpkem, kterého sotva znám.

Okolnosti onoho polibku byly dostatečně vtipné, aby vyrovnaly jeho podivnost.

Prázdné plastové kelímky mezi námi se čas od času zakymácely, když jsme o ně zavadili, a mě se hrozně chtělo na záchod. Nemohla jsem ale přijít na to, jak to skončit.

"No, tak asi imaginární nejsme," řekl o notnou chvíli později a já si začala čistit nehorázně zapatlané brýle.

"To je asi můj mejkap," podotkl.

"Měl bys používat nějakej jinej druh."

"Tak já si to vyřídím s maskérkou, až příště zase půjdu do AZ kvízu."

Uchechtla jsem se, ale pak mi došlo, že tohle není vtip, a musela jsem se smát ještě víc.

Panebože Májo. Co to zase děláš.

Pomalu a s četnými zastávkami jsme se vraceli k metru. Kolem začínalo být na můj vkus příliš mnoho lidí a celá situace na mě začínala být poněkud hrr. Vymýšlela jsem vhodné slovo. Náruživý, napadlo mě konečně, když jsem se vymanila z jeho objetí u zábradlí. Líbil se mi, ale tímhle si to trochu kazil. Byla jsem rozpolcená.

Tak tohle ne, pomyslela jsem si neuchváceně. A pak: Vždyť je pomalu dvakrát tak úzkej v pase jak já.

Nemohla jsem přestat myslet na to, že pro mě nic neznamená. A že tohle už tu jednou bylo. A jak přesně to bylo. A že i způsob, jakým se mi motají vlasy pod nos, mi to připomíná. Vrátila jsem domů v těžce nostalgické náladě, hlavu plnou rozvířených flashbacků.

Tahle verze mého já se mi přestává líbit. Je vůbec možné hledat někoho kompatibilního a nepřipadat si u toho jako poletucha?

Úplně nejdřív ze všeho bych se měla dát dokupy.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 14. června 2015 v 22:00 | Reagovat

Taky bych řekl. Poletuchy nemají ten správný říz.

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 14. června 2015 v 22:29 | Reagovat

[1]: Jenom ty kompatibilní.

3 (skořicová) Raven (skořicová) Raven | Web | 15. června 2015 v 22:35 | Reagovat

Provinile si připadáš jen protože víš, že to nemyslíš vážně. Ale líbačka s neznámým borcem z tebe ještě nedělá poletuchu. Ne tak velkou.

Jestli ti dávání se do kupy v lidský společnosti už nesedí, tak je nejsnazší z lidský společnosti zmizet a dát se do kupy sama. Nebo pro začátek stačí prostě zmizet.

4 May May | Web | 29. června 2015 v 6:33 | Reagovat

Nechtěl bych bejt v jeho kůži až mu to řekneš.
A jestli už jsi mu to řekla.. napiš detajlní článek o tom jak to vypadalo. :D

5 R. R. | Web | 10. července 2015 v 13:07 | Reagovat

nedokážu si (nebo možná nechci) představit, jak bych na tohle reagovala.
po dlouhý době blog vybral něco, co jsem musela dočíst do konce ...

6 Z. Z. | Web | 10. července 2015 v 13:25 | Reagovat

"Vždyť je pomalu dvakrát tak úzkej v pase jak já." Ooo, tak tahle věta je z celého článku nelepší :) Přijde mi, že poslední dobou svaly zmizely a kolem se prohání kluci s kalhotama XXXS, kostkovanou košili a bejsku nesmějíc zapomenout.
Ale poletucha po líbačce..? Nemyslím si, v dnešní době. Znám holky, co na prvním rande zašly ještě dále..

7 Baruš Baruš | E-mail | Web | 10. července 2015 v 13:41 | Reagovat

Chvíli jsem se musela smát, je to opravdu zvlášní člověk...:D

8 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 10. července 2015 v 13:48 | Reagovat

Dvakrát menší v pase neni špatnej.

9 Lore Lore | Web | 10. července 2015 v 15:59 | Reagovat

Já nevím, když to někde vidím/slyším, přijde mi to OK, asi je to součást poznávání. Ale když se opravdu vcítím do té osoby, říkám si hrr, kampak tak rychle?
Moje první rande dopadlo docela vyjebaně. Týden jsem z toho byla nasračky, teď asi po čtyřech měsících se jen snažím zapomenout. S borcem jsem v kontaktu stále, rozumíme si asi ještě víc než předtím, ale jestli bych to viděla na druhé rande...

10 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 10. července 2015 v 16:32 | Reagovat

Já bych to tak nehrotila, pro mé zásady by to bylo zcela nepřípustné, ale jen a pouze pro mou vlastní osobu a tak ať si zástupy plebejských vrstevníků trochu ten život užijí ;)

11 surpan surpan | E-mail | Web | 10. července 2015 v 16:42 | Reagovat

Dobře napsáno :-). Ber to tak, že líbačkou na prvním rande to zkončit nemusí. A když je chuť, může se to přihodit i v přírodě.

12 baruschkasf baruschkasf | E-mail | Web | 10. července 2015 v 17:34 | Reagovat

Juj, užívej života, dokud to jde :-)

13 Jana Jana | E-mail | Web | 10. července 2015 v 20:01 | Reagovat

Myslím, že jsi v rámci normy dnešních randících lidí :) Právě jsem byla na kávě s kamarádkou a ta je POLETUCHA :)

14 Schmetti Schmetti | E-mail | Web | 10. července 2015 v 20:14 | Reagovat

Nemyslím si, že by to bylo zase tak strašné se líbat... Možná spíš, když se znáte aspoň trochu ze psaní. Ne jít na rande naslepo :D

15 Egoped Egoped | E-mail | Web | 10. července 2015 v 21:13 | Reagovat

Ono je to ještě komplikovanější, když některé ženy bez líbání na konci první schůzky považují ono "rande" za nepodařené nebo nedostatečně líbivé ze strany muže :)

16 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 10. července 2015 v 22:29 | Reagovat

[15]: Kdežto muži..., že Egopede?:-)

17 may may | Web | 10. července 2015 v 23:02 | Reagovat

Drazí, já si nepřipadám být poletuchou kvůli nějaké líbačce. To možná spíš kvůli pěti schůzkám naslepo měsíc po rozchodu. (To jen kdybyste někdo měli zájem článek vidět i v jiném kontextu než jako rozvinutí bulvárního perexu na titulce.)

18 Tea Tea | E-mail | Web | 11. července 2015 v 0:37 | Reagovat

Chápu úplně naprosto jak se cítíš :) Zažila jsem bohužel něco podobného,ne mnohem horšího, asi tři měsíce zpátky, něco mnohem trapnějšího, na co nejsem ani v nejmenším pyšná a snažím se na to zapomenout, ale jen ti chci tím dodat pozitivní myšlení, že nemáš proč se cítit trapně a poletovaně, vždyť jeden polibek nezmění tvůj život a tvé pocity a názory :) Pokud se ti líbil a chceš ho poznat, napiš mu a zkus mu třeba dát ještě šanci a jestli ne, přátelsky mu to napiš a nemusíme to vůbec řešit, prostě zůstanete kamarády přes internet třeba :)

19 m. m. | E-mail | Web | 11. července 2015 v 13:25 | Reagovat

Já bych řekla, že po rozchodu by mělo být povinné dát si alespoň půl roku naprostý pohov. Pokud to byl rozchod bolestný nebo po dlouhém vztahu, tak ještě mnohem dýl. Člověk si totiž může připadat ready, jenže pak právě zjistí, že se do toho až moc vrhá - nejspíš proto, že mu chybí ten předchozí partner. A to je špatný důvod. A nebo si srovnáváš toho nového s tím starým, vidíš v tom stejné situace a flashbacky a než se naděješ, dojde ti, že jsi ještě pořád v rozchodové a stýskací fázi a že to není fér ani k tobě, ani k tomu novému. Myslím, že jsem měla taky dost porozchodových románků, které by byly dopadly možná i dobře, kdyby to nepřišlo v tak pitomý čas, tak brzo po tom rozchodu.

20 shira-elizabeth shira-elizabeth | E-mail | Web | 11. července 2015 v 15:21 | Reagovat

Chce to nejdřív být v kupě a pak až se dá poletovat. Ale kompatabilní stvoření se nelehce hledají, jsou docela vzácná.

21 Janča Janča | E-mail | 11. července 2015 v 20:25 | Reagovat

Panečku, to je docela zajímavá situace. :D Ale jestli se ti líbí, tak bych do toho šla. Líbání není nic hroznýho. Horší bude, jestli na tebe při příštím rande vyjede.

22 userka userka | E-mail | Web | 12. července 2015 v 10:02 | Reagovat

Pěknej příběh ;) Hezky píšeš a "Hrad" s velkým "H" se jen tak nevidí, dobře ty. Takže kdy ho v tom AZ kvízu můžeme vidět?

[17]: Ani tak nejsi poletucha, prostě se jenom snažíš zapomenout. Holt se při tom procesu pár mladíků stane vedlejší škodou, ale to nevadí, ona jim ta zkušenost k něčemu bude ;)

23 Alue Alue | E-mail | Web | 12. července 2015 v 11:26 | Reagovat

Hezký zážitek... Není nad to se občas s někým jen tak spontánně vykousnout. :)

24 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 12. července 2015 v 14:01 | Reagovat

[23]: Vykousnout je strašnej pojem. :D

Historka pro mě poměrně sympatická, nápadník taky, ale tlačí dost na pilu. :D

25 Holoubek Holoubek | E-mail | Web | 12. července 2015 v 19:04 | Reagovat

Záleží na situaci a člověku. Někomu bych líbání nedovolil vůbec, ale může přijít taková situace, že to prostě vyplyne...
Nedávno jsem měl zajímavý zážitek podobného ražení s jedním pánem, se kterým udržujeme sice velmi přátelské vztahy a povídáme si o kdečem, ale zároveň mezi sebou máme celkem odstup, dokonce si i vykáme. A přesto se prostě stala taková situace a už jsme se líbali před jeho dveřmi... :D Asi také provádím určitou formu "poletuchování". :D
Ale pokud to nejni trvalý stav, tak je "poletuchování" jakožto jedna z životních fází, myslím, v pohodě. :)

26 Grumpy Grumpy | Web | 12. července 2015 v 20:26 | Reagovat

Je to pěkně napsané a dokážu si úplně představit tu atmošku :) Líbání na první schůzce mi nepřijde nijak poletuchovské, ani proto, že se sotva znáte. Naopak se podle toho dá dobře zjistit, jestli to za něco stojí, popř. jestli v tom vidíš nějakou budoucnost či ne ;)

27 Silwiniel Silwiniel | Web | 13. července 2015 v 6:57 | Reagovat

No, mně na tom nepřijde nic špatného, natož aby ses musela cítit jako poletucha :) Jen mě zděsila ta poznámka, že sis musela čistit brýle od jeho mejkapu :D My jsme toho s mým milým na první schůzce vyvedli ještě víc, než jen líbání a už jsme spolu skoro rok a jsme šťastní...Takže člověk nikdy neví, jak to dopadne :D

28 Standa Standa | Web | 13. července 2015 v 12:23 | Reagovat

[17]: Lol, co je na větě "Blogerka May a její storka o jedné neobyčejné schůzce." bulvárního?

29 may may | Web | 13. července 2015 v 23:20 | Reagovat

[28]: Ta věta má upoutat pozornost k článku. A v tom ohledu splnila svou úlohu, stejně jako to dělají bulvární titulky. Ne že bych si stěžovala. Jen jsem nepsala storku o prostě nějaké schůzce, ale snažila se ukázat, jak debilním způsobem se dá léčit rozchod. A ona ta lákací věta prostě dodá článku určitý odstín, který je třeba naprosto jiný, než jak text zapadá do příběhu, který po kouskách dlouhodobě zvracím tady na blogu. Je zajímavé, že pak lidi reagují na úvodní větu, namísto na pointu, o kterou jsem se pokusila já.
Dává to tak smysl?

30 Standa Standa | Web | 14. července 2015 v 11:33 | Reagovat

[29]: Proč se všichni pořád musí tvářit, že jim o návštěvnost nejde? :D Tady na Blogu je obrat "upoutat pozornost" brán skoro jako sprosté slovo. Hezky to je vidět na aktuální soutěži Miss Blog.cz - kdyby si nějaká soutěžící dívka nedejbože dovolila někde vyvěsit prosbu o hlasy, lidi by ji sežrali zaživa. (Přitom jak se mají lidi dozvědět, že vůbec běží nějaká soutěž?) I nejprestiženější anketa českého internetu - Křišťálová lupa - je založena na stejném principu. Nominované weby si na sebe vylepí bannery, které vyzývají čtenáře k hlasování. Přijde mi to jako donebevolající nespravedlnost, že co jedněm prochází, druhým je vyčítáno.

Ale to jsem odbočil - na snaze přivést na blog nové čtenáře není nic špatného ani "bulvárního". Prostor na úvodní stránce je omezený a každý článek tam lze popsat jen pár znaky. Čili jistě, když tam člověk nahodí pouták na nějaký článek, vždy se zákonitě dopouští nějaké redukce původního významu článku, protože prostě jednoduše není možné tam napsat vyčerpávající anotaci vašeho článku, aby bylo každému předem jasné, o čem pojednává a aby si nedejbože nerozkliknul článek, který by mohl být o něčem jiném, než se domníval, že je. V tom je přece ten vtip - vidím upoutávku na zajímavý článek, tak si ho otevře, přečtu a udělám si na článek nějaký názor. Vy se všichni pořád oháníte tím, že úvodní stránka je strašnej bulvár a kdesi cosi, ale to jen dokazuje, že o bulváru nic nevíte a že se hejtování "bulváru" (ať už tím každý myslí cokoli) stalo nezbytnou součástí image každého správného hipstera a salonního pseudointelektuála. To, že se tady někdo denně snaží atraktivně poutat vaše články a přivádět vám nové čtenáře, by vás snad mělo těšit (alespoň mě to těší :D). Pokud se někdo řídí jen tím, co viděl na úvodní stránce a jde hned komentovat článek, je to pitomec, který je líný číst, a to není problém Blogu, ale toho dotyčného člověka. Takových lidí je internet plný - nekažme si jimi náladu a berme to tak, že zvýšený příliv návštěvníků z úvodní strany přivede kromě zajímavých komentářů i určité procento nutného komentářového "odpadu", s tím se nedá nic dělat.

31 may may | 14. července 2015 v 12:17 | Reagovat

[30]: Řekla jsem docela jasně, že si nestěžuju. A nikde tu nehejtuju bulvár. Přirovnání k bulváru je prostě přirovnání, důvody pro něj jsem popsala výše. Ale vypadá to, že jsem se dotkla citlivého místa :D
Za zvedání návštěvnosti skrze titulku jsem samozřejmě ráda, jinak bych dávno prchla na jiný blogovací server. Jen vždycky zas a znovu zapomenu, jak velký vliv má správce Blog.cz. Je mi jasné, že si dle námi odsouhlasených podmínek může s našimi texty dělat de facto co chce, ale doufám, že tak činí podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Ale to teď není věc, kterou bych řesila. Spíš jsem se snažila reagovat na komentáře čtenářů. Souhlas s tím, že ne všechny musí být k věci, ale proč věci nezkusit osvětlit?

32 Standa Standa | Web | 14. července 2015 v 14:43 | Reagovat

[31]: Ještě mě napadla jiná věc. Psala jste, že vám vadí, že pouták na úvodní stránce váš článek vytrhává z kontextu určité jednotící kontinuity, kterou tady na blogu držíte (střežím se použít vaši formulaci "zvracet na blog" :D).

Já si ale myslím, že to je zcela v pořádku a že tento článek může spolehlivě zafungovat sám o sobě, tzn. i vytržený z kontextu, chcete-li, a že si ho může užít člověk, který jinak váš blog nezná a nic jiného od vás nečetl. (Je to prostě supr storka o jednom vtipným rande, a pokud to zapadá do nějakého většího celku, tím je to jen zajímavější :D)

Člověk prostě podle mě nemusí mít načteno všech 350 vašich článků, aby si mohl užít zrovna tento. A samozřejmě, ideální stav je, když z těch cca. 400 lidí, které vám to sem za víkend přivedlo, se tady pár lidem zalíbí, a začnou vás číst pravidelně. (Osobně si si jsem jistý, že jste několik takových nových čtenářů určitě získala, akorát nemusí komentovat, takže o nich možná nebudete vědět).

33 Standa Standa | Web | 14. července 2015 v 14:46 | Reagovat

Jinak mě mrzí, že chcete "prchnout" a že si myslíte, že "správce" Blog.cz má nějaký "vliv", obojí je dost smutné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.