Z mozku žvýkačka

9. dubna 2015 v 22:31 | may fowl |  Sto slov
V určitý moment se dočista ztrácím. Tentokrát k tomu nepotřebuji Radiohead.

Pod balkónem křičí osel, snad je mu smutno. Oblečená do korálů poslouchám a učím se nazpaměť, jak se ti chvějí víčka. Po páteři se mi rozeběhne mráz - dolů od místa, kde se tvé rty dotkly mé kůže. Netušila jsem, kam se dostanu. V hlavě nevyslovené Že jsi tak trochu anděl.

"Co cítíš?"

Najednou stěží hledám slova, ačkoli se mi dosud v hlavě naprázdno rojily věta za větou.

Vždy je možno se ještě víc usmívat.

Objevila jsem jen něco, co nespočet lidí přede mnou, a přeci si připadám jako Kolumbus.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 9. dubna 2015 v 22:50 | Reagovat

Lepidla škodí zdraví, ale snad to mayino nebude tak nebezpečné. :)

2 Olivka Olivka | Web | 10. dubna 2015 v 7:56 | Reagovat

Čím víc takovýhle článků přečtu, tím víc se utvrzuju, že to co jsem prožila já, bylo nejspíš od začátku do konce špatně.

3 leani leani | E-mail | Web | 10. dubna 2015 v 8:37 | Reagovat

:)

4 (skořicová) Raven (skořicová) Raven | Web | 11. dubna 2015 v 2:48 | Reagovat

Tak nějak mám dojem, že takhle jsem se už dlouho necítila...
Dobře pro tebe, žes objevila Ameriku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.