Daleko

27. března 2015 v 23:31 | may fowl |  O něco víc
Nad ránem jsme slyšeli ptačí zpěv. Blackbird singing in the dead of night.

Lennonovo album bylo perfektní, tedy alespoň dokud nezačala zpívat Yoko Ono. A my nedbali na moje roztomilé zabijácké bacily a dýchali jeden druhého. Jako v horečce jsem zapomněla na všechno kolem a vymkla se vlastní kontrole.

V noci jsem se začala dusit. Probudila jsem nás oba a hledala vodu. Toliko k úspěšné léčbě. Slzy mi tekly po tvářích, ale usnula jsem nestálým spánkem.

Zdálo se mi, že jsme byli v Praze a sprchovali se spolu, když najednou přišli moji rodiče a já netušila, jak jim to všechno vysvětlit.

Dosud jsem nikoho nepustila tak blízko. Slíbila jsem však, že tě ochráním před příšerami ve své hlavě, musím se proto naučit vystavět sebe samu na základech, v nichž nejsi obsažen. Musím být stabilní i bez toho, že bys mě držel. A tak se jen usmívám, i když by se mi pro samého Lennona trochu chtělo plakat.

Říkám, že jsem spokojená, protože si netroufám nahlas hovořit o štěstí.

Myslíš si, že bys chtěl vidět, jak vypadám, když brečím, ale já dobře vím, že to je něco, co vidět nechceš. Zatím tedy neuvidíš, že se jednou za čas zamknu ve vlastní hlavě a rozsypu na střepy. Je příliš brzy na to, abys viděl Máju, byť mi tak už smíš říkat.

Kromě toho je rýmička dost strašná věc i bez toho, že s ní člověk pláče.

Budu se tě držet jako kotvy. Budeš moje spojnice s realitou, pojistka proti běžnému šílenství. Právě v tom spočívá můj krok důvěry.

Jsi první, víš?

Víš to.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 (skořicová) Raven (skořicová) Raven | Web | 27. března 2015 v 23:51 | Reagovat

"Všechno bylo fajn, než přišla Yoko Ono."

Pokud budou tvoje základy sebe sama dost pevný, můžeš si ho pustit dokonce tak blízko, že splynete v jedno. A to je moc fajn pocit.
Přeju ti to, drahá, fakt že jo.

2 stuprum stuprum | Web | 28. března 2015 v 4:35 | Reagovat

První kotvy stahují ke dnu. :D

3 Ta Rezekvítková Ta Rezekvítková | Web | 28. března 2015 v 10:00 | Reagovat

Trochu jsem si u Tvého článku poplakala. Je to tak nějak strašně dojemné.

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 28. března 2015 v 10:07 | Reagovat

[2]:
Pak jest nutno přetnout kotevní lano.

5 Eleanor Eleanor | Web | 1. dubna 2015 v 1:06 | Reagovat

Horečky jsou zrádné.
Držím palce s tím chráněním před příšerami v tvojí hlavě. Já s tím vždycky měla problém.

6 Jimmy Mindfucker Jimmy Mindfucker | Web | 2. dubna 2015 v 8:23 | Reagovat

Je to nádherné. Opravdu.

Rozumím ti a
pláč je taková upřímná věc, za kterou se nemusíš stydět. jen se to s ním nesmí přehánět

a to je někdy těžký

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.