The best you can is good enough

16. ledna 2015 v 17:40 | may fowl |  O něco víc
Sedím u okna a dívám se na světla rozprostřená po obzoru. Rozpadám se.

V dálce se pohybují hlavičky malých lidí, někdo přechází za okny tam a zpět. Otevřená hajtka, přeslazená pachuť v koutcích úst. Pochybnosti mi zahřezly hluboko do útrob a zamkly mě do skleněného zvonu. Nejsem ta holka v modrém svetru, jsem někdo třetí, kdo ji pozoruje skrze filmové plátno a nehne prstem, protože žádný nemá.

Nořím se do studené řeky. Absolutně netuším, jak mám v tomhle stavu jet na víkend mezi lidi. Mezi touhle vrstvou mého já a tou, která si běžně s ostatními povídá, je diamterální propast, kterou není radno zkoušet překonat příliš prudce…

Hledání smyslu nemá moc smysl. Nezbývá, než se té ironii blbě zasmát.

Ha. Ha.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Van Vendy Van Vendy | Web | 22. ledna 2015 v 19:58 | Reagovat

Málokdo umí o emocích tak sugestivně napsat. Z blogerů si vybavuji nejvíc Bludičku...
A teď i tebe.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.