Alba roku 2014, která stojí za poslech

4. ledna 2015 v 16:47 | may fowl |  Hele
Marně jsem se jich pokoušela vybrat deset. Rok 2014 byl plodný, ale spousta těch plodů bude ještě potřebovat čas. Nechci však čekat, až se všechno usadí, chci se podělit o úlovky, dokud jsou ještě čerstvé! Tak tedy, tu je máte. Můj osobní žebříček sedmi nejpovedenějších alb roku 2014, která se ke mně loni donesla, i s písničkami pro ilustraci.




7. tUnE yArDs - Nikki Nack
Nenechte se odstrašit jménem, ta ženská je fascinující. Těžko popsat, co vlastně tvoří za styl. Skládá písničky ze smyček a ve výsledku je to cosi mezi hiphopem, popem, elektrem a spoustou dalších věcí, které nedovedu zařadit. Pro mě jsou ale hodně zajímavé její texty. V nejnovějším albu, které vznikalo přímo ve studiu, o což větší k němu mám respekt, se textařsky hodně pouští sama do sebe. Je to takový upřímný, ale i sebeironický výchrl o tom, jak se snaží dělat muziku. Výsledek je šílený, nakopávající a docela chytlavý, ač nesedne do každé nálady. Jsem ráda, že jsem mu dala šanci.


6. Angel Olsen - Burn Your Fire For No Wittness
Na loňském seznamu nemůže chybět jedna "prostě holka s kytarou". Angel Olsen si mě získala svým chvějivým hlasem, který neznásilňuje žádnými afektovanými ozdůbkami, a písničkami, které se snadno uhnízdí v uchu. Její texty nejsou naivně jednoduché, ale zároveň v nich člověk nemusí louskat dvojitě zašifrované symbolické významy. Umí napsat poklidnou baladu, ale taky nahodit svižnější song v duchu "Je to v háji, jedeme dál". Nejedná se o žádné popové slaďáky, což napovídá už jen poněkud lo-fi zvuk alba - Angel se nebojí špetky hluku. Snad nejvíc mě ale dostala její písnička White Fire, velice ponurá, téměř sedmiminutová dávka krásného zoufalství.


5. Warpaint - Warpaint
Jediná čistě dívčí kapela, kterou zvládám poslouchat. Nedovedu si představit, jestli bych v ní zvládla hrát, ale na to se mě nikdo neptal, takže k věci. Ideální pozdně-noční hudba, chvílemi zní tajemně jako chorál kněžek nějakého kultu, chvílemi hluboce znepokojivě jako dítě The Cure a Joy Division, a přitom je to jenom smečka holek, které se divně oblékají. Miluju jejich kytarový zvuk a fascinuje mě jejich ochota vybočovat ze zajetých představ o tom, jak má vypadat písnička. Hrají si s rytmy, svými melodiemi dovedou překvapit, a přitom se u toho skvěle píšou seminárky.


4. Chet Faker - Built On Glass
Cheta Fakera jsem začala poslouchat krátce před Colours of Ostrava, abych si víc užila jeho koncert, ale zpočátku mě moc neoslovil. Kouzlu téhle tlumené elektroniky a Fakerova hlasu jsem propadla až poté, co jsem je potkala naživo. Zpívá tak zvláštně mazlivě a s keyboardem doslova čaruje. Kromě toho neznám nikoho, kdo by dovedl tolik prožívat otočení čudlíkem. Z jeho letošního alba se brzy stal můj oblíbený životabudič, který zachránil už lecjakou emočně vyhrocenou situaci. Zpívám si jeho písničky a vůbec mi nevadí, že je vousatý.


3. Liars - Mess
Lháři mě zaujali už svým předchozím albem (WIXIW, 2012), ve kterém celkem znenadání přešli z pěkně hlučného dance-punku na téměř melancholickou elektroniku - a myslím, že se to vážně vyplatilo. V desce, kterou vydali letos, se pak míchá nově objevená elektronika a energie jejich starších alb do barevné šílenosti, kterou zcela vystihuje název "Mess". Ta zároveň ale zvládá být právě tolik na umělecké úrovni, jak jen byste mohli chtít od alba začínajícího slovy "Take my pants off / Use my socks / Smell my socks / Eat my face off". A to nemyslím jako sarkasmus.


2. La Roux - Trouble In Paradise
Možná jste La Roux zaregistrovali před zhruba sedmi lety, kdy přišli se svým o poznání uječenějším debutem a tváří barevného rudovlasého stvoření, jehož pohlaví bylo zatěžko identifikovat. Na dlouhou dobu se odmlčeli, z dua se stal sólo projekt, z někdejšího producenta odpadlík a z agresivního elektropopu jemný a hravý soundtrack k létu. Kvůli problémům s hlasem zpěvačka Elly Jackson trochu upustila od vysokých poloh a snad i díky tomu nyní dostaly mnohem víc prostoru její sametové, níže položené vokály, které pro mě jsou jak balzám na (d)uši. Deska také působí oproti té první o něco ženštěji a sofistikovaněji. Nedokážu tenhle nový směr tak docela pojmenovat, snad jen, že zní jako něco, k čemu chcete tancovat na pláži s drinkem v ruce. Ten drink nevylijete, ale bude vám dobře.


1. Cloud Nothings - Here and Nowhere Else
Cloud Nothings jsem si nechala na konec, protože z tohohle alba jsem měla letos asi největší radost. Připravte se na trochu kraválu, zkreslené kytary, poněkud turbo bubeníka, řádnou porci disonantních zvuků a statického pískání, a trochu řevu, který člověku udělá tak dobře. Připravte se na katarzivní půlhodinku indie-rockových písniček s dobrými texty. Tahle ne příliš komplikovaná muzika o komplikovaných věcech se mi bleskově dostala pod kůži, nejhlouběji se ale asi zakousl závěrečný song "I'm Not Part Of Me", taková ideální antidepresivní mantra. Jestli vás něco sžírá, věřte mi, tahle deska je dobrý nápad na odreagování. Škoda, že není delší.




To by bylo za mě všechno, teď už mě od učení na zítřejší zkoušku (haha) neomluví nic.

A jaká loňská alba se nejvíc zalíbila vám?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 eliade eliade | Web | 4. ledna 2015 v 17:35 | Reagovat

Hele... Hele! Zrovna dneska ráno jsem si v polospánku říkala, že tuto Tvou rubriku musím prozkoumat.

2 may may | Web | 4. ledna 2015 v 18:13 | Reagovat

Těší mě, že v nedělním polospánku myslíš na mé rubriky.

3 Em Age Em Age | Web | 4. ledna 2015 v 18:47 | Reagovat

Zatraceně... o.O Nic z toho bohužel neznám. Skromně jsem doufala, že poznám aspoň jednoho interpreta. Máme úplně jiný vkus. :D

4 Marja Virtanen Marja Virtanen | Web | 4. ledna 2015 v 19:05 | Reagovat

La Roux jsem kdysi znala právě díky tomu singlu Bulletproof (takhle se to jmenovalo? :D ), ale ostatní interprety opravdu neznám :D

5 lovitka lovitka | 6. ledna 2015 v 0:57 | Reagovat

Jo, jo! Jsem zrovna neskutečně unavná z toho, že poslouchám pořád dokola stejnou hudbu. Tož dík.

6 vencisak vencisak | Web | 8. ledna 2015 v 15:13 | Reagovat

Taky jsem rád, že někdo poslouchá mi blízkou hudbu. Sice bych si z tvého letošního výběru příliš nevybral, ale to nevadí. :) Na Alvvays už se vykašli, War on drugs si pozornost zaslouží větší. .)

7 Jimmy Mindfucker Jimmy Mindfucker | Web | 10. ledna 2015 v 11:26 | Reagovat

hmhmhmhmhm
my budem kámošky
/tak já jdu žhavit uložto nebo jiné legální cesty

8 Jimmy Mindfucker Jimmy Mindfucker | Web | 10. ledna 2015 v 11:27 | Reagovat

PROTOŽE HNED PRVNÍCH 10 VTEŘIN ANGEL OLSEN! AAAAAAAAH

A většinu zbytku znám, takže oakigragairuarg &&&&ĐĐĐĐĐĐ[[[[[[[&&&&&&&##### <3

9 Sůvě z planety X Sůvě z planety X | Web | 19. ledna 2015 v 16:32 | Reagovat

Musím říci, že máš naprosto odlišný styl ... no taky se mi líbí spíš "naturální" singly a ne žádní vyumělkovaní zpěváci, co zpívaj jen díky elektronice. Asi jsem ještě nedospělo k náladě, která by chápala tvůj výběr (ale neboj, taky přijde). Momentálně mám náladu sluníčkovou a chci si zpívat nahlas, takže teď jedu rychlou muziku a hlavně českou :). Stále se ale vracím k českým klasikám, které byly znovunazpívány.

10 Beatrix Beatrix | E-mail | Web | 19. ledna 2015 v 16:45 | Reagovat

Škoda, že na svém seznamu nemáš i něco z českých desek. Ani jednu tu desku neznám a žádná mě neoslovila, mám trošku jiný hudební vkus :)

11 Julia Julia | E-mail | Web | 19. ledna 2015 v 16:58 | Reagovat

Tak z těhle neznám žádné :D Ale napadá mě, že podobný článek udělám i na svém blogu.. No, mě nejvíc zaujalo album Going To The Hell od The Pretty Reckless, navíc tuhle kapelu jsem objevila teprve minulý rok..

12 Aly Aly | Web | 19. ledna 2015 v 17:04 | Reagovat

Proč žádné neznám? :D

13 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 19. ledna 2015 v 17:15 | Reagovat

Z těchto alb mi neříká ani jedno vůbec nic, ale tvoje popisky k nim jsou naprosto úžasné. Takže je budu postupně zkoušet poslouchat a vnímat :-)

14 m-m-h-s-f m-m-h-s-f | Web | 19. ledna 2015 v 18:14 | Reagovat

Mně se nejvíc líbí alba z let 2011 - 2012.. Imaginaerum, The Quantum Enigma, Les Fleurs Du Mal.. Mám radši metal než toto.. ehm.. pojetí hudby s méně nástroji.. Mám radši bohaté melodie, text jde u mě spíš stranou :)

15 M. M. | Web | 19. ledna 2015 v 18:40 | Reagovat

Z týchto uvedených bohužiaľ nepoznám ani jedno. :/ Asi si ich neskôr vypočujem. :)

16 fakynn fakynn | E-mail | Web | 19. ledna 2015 v 20:37 | Reagovat

Neznám ani jednu, ale vždy jsem si pustila písničku u čtení textu o tom. Nebyla by ani jedna, která by mě nechytla. (Právě mi došlo, že vážně nemám žádný vytříbený žánr.) Musela jsem si uložit článek, abych při chvilce čas mohla sjet od každého celé album a můžu říct, že se na to vážně těším! Skvěle napsané. :)

17 Chanel Chanel | Web | 19. ledna 2015 v 21:15 | Reagovat

Aj bohužel nic z tohoto neznám...:( až teda na La Roux, dřív je hodně poslouchala moje sestra :) ale některe z těch alb si musím poslechnou, docela mě zaujaly :) jinak článek se to moc povedl

18 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 19. ledna 2015 v 21:33 | Reagovat

A co AC/DC- Rock or Bust? Na to nikdo nesmí nikdy zapomenout!

19 may may | Web | 19. ledna 2015 v 22:03 | Reagovat

[18]: Oj, díky za tip, to musím prozkoumat!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.