A tak žila, dokud nezemřela

5. ledna 2015 v 23:38 | may fowl |  Sto slov
Konečně lidi v ulicích začali vypadat, jako by se probrali z novoroční kocoviny. Snad proto, že dostali přímý zásah pondělkem. Studeným, odporně nevlídným pondělkem, který je zasypal od čepice po šosy.

Prokličkovala jsem ranními zástupy, které se zdály prořídlejší než obvykle, jak se všichni choulili do kabátů v kolektivně sdíleném přání být někde jinde. Bylo mi všelijak. K páteři pobité hřebíky se přidal ostnatý drát v krku. Zkouška na spadnutí, v hlavě šumění metodologických pouček proložené Beatles, čímsi řevem a současným popem(!) - a přeci všechno šlo zvláštně mimo mě.

Zkouškové. Období, kdy se vytrvale vrací otázka - "Co tady sakra dělám?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 5. ledna 2015 v 23:49 | Reagovat

Hezky vyjádřeno :) .. od srdce :D

2 lovitka lovitka | Web | 6. ledna 2015 v 0:54 | Reagovat

Haha, super nadpis.
A pěkné metafory. Pokud nejsi kyborg.

3 Pixie Pixie | E-mail | 6. ledna 2015 v 21:56 | Reagovat

Zkouškové je ta pravá doba na to, aby ses podívala, jak Martin hraje chladnokrevného vraha. Jmenuje se to Fargo, pro případ, že bys už nikdy nezabloudila ke mně, píšu ti to i sem. Protože o něco tak výborného nesmíš přijít. ^^

4 Eleanor Eleanor | Web | 8. ledna 2015 v 17:09 | Reagovat

Ano, tuto otázku si taky kladu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.