Prosinec 2013

This is from Matilda

8. prosince 2013 v 16:24 | may fowl |  O něco víc
V pátek večer jsem se ztratila na Starém městě. Vydatně sněžilo, žmolky sněhu se mi zaplétaly do řas. Mobil mi umřel na předávkování muzikou a já nabírala zpoždění. Byla tma, a přitom tolik světla. Ohnutá v pase jsem křižovala Pařížskou ze všech stran a jako už tolikrát hledala Dušní.

V hlubokém mimostavu jsem potom prohodila pár slov se starými známými.
"Vy jste prej v tom Brně samá párty!"
Zamyslela jsem se, ale nenapadalo mě, jak to vyvrátit.
"Vlastně jo. Stává se tam ze mě alkoholik."
Už jsem nedodala, že se mnou Brno dělá i horší věci. Kromě toho, že netrefím do Dušní a dojímá mě, když nový Word rozpozná citační styl APA, jsem se například nedávno přistihla, jak docela vážně rozjímám, co je špatně na tvaru "chcou".

Poslední dny se smrskly do vaření těstovin, googlení muziky a hraní propracované variace na piškvorky, kterou vyvíjí pan K. a která obnáší dvacetistěnnou kostku, invazi mimozemšťanů a nevypočitatelnou černou díru. Taky chodím na Facebook čekat na Godota. Občas tam potkám Fausta nebo Eragona, ale nikde ani památky po Pozzovi.

Potom je tu kapela. Pokud se dřív neuchlastáme nebo nepopereme nad čtverečkovaným papírem, budeme hrát Zbabělčí hymnu. Moje ego spokojeně vrní, mentální masochista pouští text na replay. Připadám si sounáležitě.

Staří známí zatím počítají integrály a píšou eseje...


Posunu si čepici
nízko do čela
Vítr nese ulicí
tělo bez těla
Matilda se pomstila
To se nedělá
A já jsem to tušila
Já to věděla