Ventilace vprostřed předpololetních shonů

14. ledna 2013 v 21:30 | Holy Woody May |  Básně
přecpaná palačinkami jsem jen Schrödingerova kočka
docela na cestě do širého světa
a přitom navždycky zapadlá v útulné noře
Amerricans, my dear sweet Amerricans, why do you get so hollywoody?
naskočím na první vlak, co pojede kolem
a na první zastávce chytnu první jiný spoj
koloběh zrady zrady zrady jako Sabina
a kdo je potom můj klobouk?
nikde nenajdu to, co je schované ve mně
pokusy plánovat troskotají
až na slashové povídky
já k žití nevhodná dámička co si rozpižlala prst pilkou jako housku
Cožpak někdy mám NEnebezpečnou náladu?
znám tě osmý rok a stejně jsem kde jsem
zírám jako uhranutá
a moje mysl tě bez mrknutí obteče a usadí se ti v podkolenní jamce
není to špatná představa
zase jednou beru to, co se nabízí, ač jde o hubu
a moje slabost se převrací a zvrací do jiných rozměrů
ona byla závrať a ty jsi moje slabost
prý jsem se jen neodvážila
ale tady nejde o neodvahu
tady jde o příliš brzké prohlédnutí iluze
a o ta nechutná Kdyby
slova spoluutvářejí realitu
ale Člověk se nikdy nezbaví toho, o čem mlčí.
stejně jsem jenom kamarádka,
ta na kterou můžeš anglicky vyplazovat jazyk
ta na kterou můžeš mrkat, až ti upadne půlka obličeje
ta kterou můžeš zlechtat místo pozdravu
ta která tě občas rozesměje na fac-e-booku
ta která tě semtam projistotu pošle doněkam
ta která vždycky poslouchá, aby se měla čemu smát,
a visí.
A taky ta, co nakonec odjede pryč, takže to stejně nemá cenu, protože ať udělám, co udělám, bude to špatně, a v tom je ten Schrödinger.

Šmarjágotetojezasebiftek. Kdyby tohle četla T. Nu což, stává se. Jsem to celá já. Pořád ta samá, jako už od prima časů. Pořád tatáž, celý ty léta. S poodrhnutou kamufláží. Mluví o něčem, co se teprve stává její pravdou. Mistryně autosugesce. Naivka. Nezdravě nezdravá sama k sobě. Trapně upřímná.
Možná to smažu.

Tahle písnička mě teď hrozně fascinuje:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 eliade eliade | Web | 14. ledna 2013 v 21:41 | Reagovat

Možná to smažeš, ale někdo už si to přečetl :). (A nepochopil. Moc milen. A mozek naprosto zahlcený latinskými názvy.)

2 Sylvana Raven Sylvana Raven | Web | 19. ledna 2013 v 0:24 | Reagovat

Občas je třeba něco napsat, hodit do éteru, a pak vyzmizíkovat. Je to takový symbolický odstranění problémů, který odsuneš hloubějc do sebe, a čekáš, že zmlknou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.