Dobrodružství Fanny Braunové

13. července 2012 v 21:34 | ďouče |  Básně
Odpusťte špetku nostalgie. Pro děti jsou pohádky víc, než věda, prauda praudoucí. Nezapomenu.


Děsnej hic byl toho léta,
co přivezli Františku.
Pirát Braun si chytal hlavu,
že má vnouče - holčičku.
Malá Fanny rostla rychle,
za knírek ho tahala.
Neuteklo tak moc vody,
už po lese běhala.
Hráli spolu škatulata,
na posedy šplhali,
jeli jako do Francie,
před bouřkama zdrhali.
A když večer, po krupičce
s kakaem a kompotem
zkoukli zprávy, večerníček,
vzali vanu útokem;
přišel čas na cestování
přes moře a oceán,
přišel čas na vychloubání
tím, co zažil pirát Braun.
Pak pomodlit, zády k sobě,
"Uděláme orla, po'ď!"
Tma Františku spolykala,
před očima má však loď.
Na tý lodi pluje s dědou,
vítr unáší je v dál,
princeznu zachránit jedou,
kdopak by se moře bál!

Velká Fanny smutně kouká
na obrázek za svíčkou.
Pirát Braun už neobchází
kolem domu s berličkou.
Pirát Braun už odbelhal se,
prej se nikdy nevrátí.
To by Fanny musela se
vydat tam, co piráti.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.