Vždycky jsem byla divná holčička.

23. dubna 2012 v 13:21 | may šuplíková |  Hele
Bráška stůně a kreslí si. Při projektování zavlažovacího systému Blablablovska si vzpomněl, že jsem taky kdysi byla dítě, a žadonil tak dlouho, až jsem se ponořila do hlubin své skříně a hledala v krabicích Moje spisy I-V prastarý nákres Opičárenska a vlastivědu Umbabábie.


Kouzlou šuplíků tkví v tom, že člověk nikdy nenajde to, pro co se vydal, ale vždycky narazí na spoustu pozapomenutých exponátů. Doufám, že pokud jednou někdo bude procházet moji pozůstalost, pobaví se stejně, jako já dneska. Že se bude stejně hystericky brečosmát a chytat za hlavu ("Božíčku, co jsem to byla za člověka?"). Že všechno roztřídí a seřadí do knihy, která budoucím generacím poslouží za zdroj poučení a popukání.

Malá ochutnávka:

Pohnutá tím silným shledáním s vlastní minulostí (ííík!) jsem skončila na podlaze s pastelkami a slíbený nenalezený spisek alespoň napodobila:

Mějte se hezky, jdu podle bratrova návodu experimentovat do kuchyně s ovocem, mlékem a čokoládou.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 lady-nik lady-nik | E-mail | Web | 23. dubna 2012 v 13:57 | Reagovat

:DDD krásný článek :D jojo, svatá ravda o těch šuplících ;)

2 eliade eliade | 24. dubna 2012 v 10:02 | Reagovat

Jé! :) Ještě, že to máš takhle archivovaný, já bych vůbec nevěděla, kde to hledat, kdybych si chtěla prohlédnout výtvory z počátků své spisovatelské (a ilustrátorské) kariéry :D.
Nedávno jsem našla jednu ze svých prvních "básní", co jsem vytvořila asi ve čtyřech letech a mamka ji zapsala. Zněla přibližně takto:
Šly opice do lesa,
sláva, už tam jsou!
Šly opice na procházku,
sláva, už tam jsou!
Šly opice na nákup,
sláva už tam jsou!
A tak to pokračovalo spoustu dalších slok :D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.