Srpen 2010

Mayinka se představuje

26. srpna 2010 v 19:06 | may |  O něco víc
Vítejte u Žáby v mixéru!

Autorkou těchto stránek je jistá bláznivá šestnáctiletá holka. Nejedná se o sadistickou milovnici Happy Tree Friends, jak by se mohlo podle názvu zdát. Zmíněná žába jsem totiž já a mixér je svět, do kterého mě bez ptaní strčili. Nebo si tak aspoň někdy připadám.

Taky je občas ten mixér postavený dnem vzhůru. To se mi stává dost často.

Ale ne vždycky je to tak zlé. Někdy je život strašně fajn. Tak třeba předevčírem. Sice jsem ráno přijela o padesát minut pozdě k doktorce a potom po obědě zabloudila cestou k druhé, zato jsem později strávila pár hodin s jednou z mých nejlepších kamarádek, Aishou. Pily jsme čokoládu v Dobré trafice a nasávaly sluneční energii na Míráku, žvanily jsme o hloupostech i o těch důležitějších věcech, ale hlavně jsme oživovaly vzpomínky na společně strávené roky. Někdy to bolí a studí, ale většinou to tak krásně zahřeje a pohladí na duši... A i ta bolest a chlad sdílením ztrácejí na účinku. A navíc je ještě pořád léto.

Za chvíli mi totiž nezbude nic než vzpomínky. Vyrazím na cesty a staré emoce zamknu ve svém srdci. Začnu nový život. Aspoň na rok.

Pojedu na jeden školní rok do Německa, na jakýsi křesťanský internát. Ze srandy občas prohlašuji, že mě čeká rok v klášteře. Tak strašné to ale asi nebude. Nejvíc se děsím následujících tří věcí:
1) Nedostatku příležitostí k hysterickým záchvatům, které byly až dosud součástí mé osobnosti a které si, jestli chci udělat dobrý první dojem, budu muset odpustit.
2) Spojeného tělocviku. Jakože kluci s holkama dohromady. Pořád. Při volejbalu se vždycky přizabiju o míč a mám panickou hrůzu z kotrmelců pozpátku. Kromě toho mám výdrž asi jako obézní Američan a nedotknu se s propnutýma nohama země.
3) Své neschopnosti hovořit plynně německy. Ta mě asi přivede do hrobu.

Ale na spoustu věcí se fakticky těším! Jen kdybych tam kromě toho měla pár svých starých kamarádů. Sice si od některých potřebuji na čas odpočinout, ale na druhou stranu mi budou z větší části strašně chybět. Jede tam se mnou akorát spolužák Standa. Táta si pořád myslí, že se ten kluk příjmením jmenuje Sedláček nebo Řezáček, tsss. Vedle, jak ta jedle. Se Standou je legrace, ačkoliv občas z něj jde trochu hrůza. Třeba když mi slibuje, že spolu pojedeme na kolech do Holandska.

Tento blog je tu hlavně proto, aby moji kamarádi zůstávající v ČR věděli, co se se mnou zrovna děje a co se mi honí hlavou. To ale neznamená, že by mé články byly určené pouze těmto lidem. Hodlám tu zveřejňovat své bláznivé postřehy i hysterické výlevy, fotky, odkazy i něco z mé pseudo-tvorby. Jestli vás to zajímá, budu jen ráda, když Žábu v mixéru navštívíte!

Mějte se famfárově!
Vaše Mayinka